The sleeper must awaken . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XXII-4-MMXVI

FILMY V KURZU: [2017] How to Talk to Girls at Parties...120 battements par minute...Krotkaya...Happy End... [2018] Widows...The House That Jack Built...Dogman...
Manbiki kazoku...Climax...BlacKkKlansman...Better Call Saul (Season 4) [???] The Thousand Miles...

Zabití posvátného jelena [The Killing of Sacred Deer]

4. ledna 2018 v 21:33 | uglydog |  Recenze FILMové
Podzimní filmová distribuce bývá už tradičně okořeněna několika snímky z květnového festivalu v Cannes. Artové distribuční firmy (Artcam, CinemArt, Film Europe aj.) zpravidla sahají buď po oceněných titulech, nebo po filmech hýčkaných režisérů. v případě Zabití posvátného jelena (Film Europe) se podařilo naplnit obě kritéria, neboť mysteriózně pojmenované dílo obdrželo v Cannes cenu za nejlepší scénář a jeho režisér a čelní představitel tzv. řecké divné vlny Yorgos Lanthimos je českým divákům už poměrně dobře známý předchozími dvěma filmy - ještě v Řecku natočeným Špičákem (Kynodontas, 2009) a koprodukčním, anglicky mluveným Humrem (The Lobster, 2015). Nezasvěcený divák jdoucí na film s Farrellem a Kidmanovou může být mírně zaskočený, neboť filmy oné divné vlny jsou skutečně divné, bez ohledu na to, kdo v nich hraje.



Zmínění hollywoodští herci představují ve filmu manželský pár z vyšši společnosti (Steven je kardiochirurg, Anna oční lékařka) žijící na první pohled ideální život v pohádkovém domě se dvěma dětmi jako ze škatulky a s bezpečně a slibně nalinkovanou budoucností. Nikdo z nich zatím netuší, jaká zkáza se na jejich rodinné štěstí blíží, a to ani Steven, jenž je její příčinou. Před několika lety při jedné operaci zavinil smrt pacienta a nyní mu osud chystá nemilosrdnou vendetu ztělesněnou záhadným chlapcem Martinem. Vtíravý a neodbytný teenager Stevena - potlačujícího vrozenou aroganci - neustále kontaktuje, aniž bychom tušili, proč se s ním uznávaný operatér schází. Když se však jeho trpělivost dovrší, zaskočí ho Martin biblicky vyhroceným ultimátem.

Lanthimos se svým dvorním scénáristou Efthymisem Filippouem zkonstruovali tragickou zápletku, za nichž by se nemuseli stydět ani přední antičtí dramatici (ostatně je parafrází epizody z řeckých bájí). Vedle odkazování na zabití laně bohyně Artemis umocňuje bezvýchodnost rozhodnutí označovaného jako Sofiina volba. Na Stevenově příběhu pak scénáristé ukazují, že ani bohatství a vyšší sociální status neobstojí proti záludnostem osudu, čímž pro změnu ilustrují oblíbené české lidové rčení o božích mlýnech. Ve druhém plánu tvůrci sarkasticky odhalují nefunkčnost Stevenovy rodiny: Navenek sebejistí manželé mají do spokojenosti daleko. Snobskou etiketou kamuflují skutečné postoje a city, u rodinných večeří a společenských akcí se schovávají za floskule a banality. Místy jim scénáristé vkládají do úst nemístně nadsazené až bizarní repliky a sarkastické sebe-komentáře, čímž film sklouzává až černo-humorné grotesce.

Vyvstalých zajímavých hereckých výzev se přesvědčivě chopili jak stálice světového filmu Colin Farrell a Nicole Kidman, tak i zatím málo známý Barry Keoghan (letos zaujal už v Dunkerku) v roli démonického Martina. Vzhledem k artovému zaměření snímku nepřekvapí, že zde hvězdní herci vystupují v pro ně méně obvyklých polohách a kontroverznějších úlohách. Farrell, jenž si zahrál hlavní roli už v předchozím Lanthimosově filmu Humr, svou tloušťkou a prošedivělým plnovousem vůbec nepřipomíná energické hezouny ze svých mainstreamových filmů. Fyzickou přitažlivost jakoby pozbyla i kdysi sošná Australanka Nicole Kidmanová, třeba když si - neskrývaje věku přiměřené vrásky - usilovně čistí zuby dentální nití. Vrcholem odpudivosti je ovšem Keoghanův Martin, spojující v sobě fyzickou nechutnost s teatrální zdvořilostí, animální krutost s hranou nevinností.

Důraz na fyzičnost ústrojně zapadá do žánrového rámce, kterýmž je psychologický horor (s prvky černého humoru). Tvůrci za pomoci zneklidňující hudby a ruchů či chladných barevných tónů zdařile navozují atmosféru neuchopitelného a nepřemožitelného zla. Děsuplná je rovněž sama zápletka, která se ani nesnaží nabídnout divákovi úlevnou satisfakci v podobě šťastného konce. Avšak jakkoliv jsem si film cinefilsky užil, otázkou pro mě je, jak jej vlastně interpretovat. Možná bude rozumnější, se o to raději ani nepokoušet. Lanthimos pravděpodobně zamýšlel něco konkrétního divákovi sdělit - zda to však dokázal, nechť každý posoudí sám. Zdá se, že porota v Cannes (vedená španělským režisérem Pedrem Almodóvarem) divnému pavoukovi z Řecka porozuměla, když mu přisoudila cenu za nejlepší scénář. Přejme mu to a těšme se na jeho příští mravokárné a zábavné podivnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama