The sleeper must awaken . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XXII-4-MMXVI

FILMY V KURZU: [2017] Krotkaya... [2018] Dogman...Manbiki kazoku...Climax...BlacKkKlansman...Widows...Better Call Saul (Season 4) [???] The Thousand Miles...

Mad Max: Zběsilá cesta [Mad Max: Fury Road]

11. června 2015 v 17:47 | uglydog |  Recenze FILMové
Restartovaná série o postapokalyptickém šíleném mesiáši Maxovi výstižně pojmenovaná Mad Max: Zběsilá cesta je filmový chameleon, který se na první pohled jeví jako typicky hollywoodské zkomercionalizované zboží, avšak při podrobnější analýze zjišťujeme, že jde o furiantské dílko vybočující z běžné produkce v mnoha směrech. 36 let od premiéry prvního dílu a 30 let od premiéry tehdy završující třetí části předkládá tvůrce původní trilogie, australský režisér George Miller (1945), zcela novému publiku aktualizaci divácky úspěšné franšízy. Miller se odvážně vrací k esenci brakových filmů 80. let se vší jejich naivitou, přímočarostí a kašírovaností, přičemž ona aktualizace spočívá převážně v důkladnější audiovizuální propracovanosti a míře zobrazených výstředností. V záplavě současných politicky korektních a morálně uhlazených blockbusterů je nový Max vítaným osvěžením a zpestřením letní filmové sezóny, o čemž svědčí slušný ohlas mezi diváky i kritickou obcí.



Zběsilá cesta není přímým ani volným pokračováním série, ale novým příběhem ze starého "madmaxovského" univerza, tedy ze světa, v němž se lidé nezabíjí pro peníze, nýbrž pro benzín a vodu a kde vládne právo silnějšího, případně chytřejšího či schopnějšího obstát v postapokalyptickém chaosu. Jediným charakterovým pojítkem mezi původní trilogií a restartem je postava Maxe Rockatanskyho, nemluvného solitéra, který ovládá bojové techniky a střelné zbraně stejně dobře jako umění přežívat ve vyprahlé pustině. Jeho další předností je divošsky snížený pud sebezáchovy. Pouze díky krátkým flashbackům - doslova vteřinovým zábleskům Maxových vzpomínek - a stručnému prologu víme, že tento vlk samotář nemá už co ztratit. Maxova postava prošla překvapivou obměnou, neboť v rámci restartované mytologie už není klasickým hlavním hrdinou a zásadním hybatelem děje, ale pouze jedním z party typologicky vyhraněných charakterů, což je nakonec dobře vzhledem k úrovni herectví Toma Hardyho, jenž nahradil charismatického Mela Gibsona obsazeného v předchozích dílech.

Co do významu a vymezeného prostoru ve filmu je mu rovnoceným partnerem jednoruká, nakrátko ostříhaná a obdobně zamlklá rebelka Furiosa, která má za sebou pohnutou, leč pečlivě tajenou minulost. Kromě řízení obrněného "válečného" kamionu zastává čelní pozici v ozbrojené fanatické armádě Immortana Joea, vůdce pevnosti ve skalách zvané Citadela. Nemocemi znetvořený Immortan, ústřední padouch příběhu, ovládá zdroje vody a coby psychopatický diktátor uctívaný živořícími obyvateli Citadely páchá i další válečná zvěrstva. Když ho Furiosa zradí a uprchne spolu s pěticí jeho manželek a cisternou benzínu, aby našly lepší místo pro život, vydává se na zběsilé pronásledování, do nějž se záhy zaplete také Max, toho času vězněný v Citadele. George Miller, spoluautor scénáře, snaživě fabuluje vrstevnatý fikční svět zaplněný bizarními postavami, převážně seskupenými do militarizovaných sekt a klanů. Přeživší nespecifikované apokalypsy - snad jen vyjma pouštních pirátů - v něm zpravidla obývají opevněné osady a vzájemně soupeří o cenné suroviny a nerostné zdroje.

Jakkoliv se můžeme vysmívat pouťovosti chatrného příběhu i celého fikčního světa, který má daleko do komplexnosti třeba Hvězdných válek, neřku-li Pána prstenů, musíme objektivně ocenit řemeslnou zručnost, ba dokonce umělecký přínos všech technických profesí, výtvarníků a kaskadérů, kteří dílo pozvedli nad úroveň běžných spektáklů. Výprava, masky, kostýmy a vůbec celý vizuál, upomínající mj. na postapo počítačovou hru Rage (id Software, 2011) a místy těžící z videoherní estetiky, budí úžas a uznání. Střihač a kameraman pod precizním režijním vedením namíchali třeskutou a vzrušující směs dravých honiček, výbušných přestřelek a závratných eskamotérských kousků nestojících ani tak na (četných, avšak nenápadných) digitálních efektech jako spíše na dlouhých přípravách a entuziazmu mnoha nadšenců. Na filmu je znát, že pro Millera šlo o podobně srdeční záležitost, jakou byl zmíněný Pán prstenů pro Petera Jacksona.

Ano, George Miller si po několika "povinných" rodinných komediích splnil svůj sen, když navzdory odkladům natáčení a tahanicím s producenty zrealizoval nákladný a náročný projekt, který dlouhá léta nosil v hlavě. Je trochu s podivem, že mocipáni z Warner Bros. nakonec kývli na takto pokleslou zábavu s mnoha morálními excesy a v rámci blockbusteru poměrně originálními prvky. Zřejmě však Millera dobře odhadli, že i přes emancipaci žánrových archetypů a lehké experimentování s vizuální stránkou (barevné filtry, rychlost záběru) natočí natolik efektní a atraktivní film, že se jim investovaných 150 miliónů dolarů vrchovatě vrátí. A protože se finanční satisfakce brzy po premiéře dočkali a díky šeptandě diváci na 2D i 3D projekce nadále chodí, je pro změnu nabíledni, že Miller si v hlavě již nechává líhnout nápady na další pokračování, už dokonce opatřené pracovním názvem - The Wasteland (Pustina).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama